Pages Menu
TwitterRssFacebook
Categories Menu

Posted by on Jun 12, 2012 in De taal | 0 comments

Acemřař d ubercan

1. Tabrit ɣar iyyar

llan ca n yiřsawen n midden mani ntaff ɣarsen řeḥsab zi 1 ař 14, ktar zi manaya war ɣarsen ttifed ca; xmi nni tawḍen ɣar 15 qqaren as: ‘aṭṭas’. Aṭṭas ixs ad yini 15, 16, 17 uca řuḥ xafes am nni. War ntettu ca aqa nnumarwat qqnen ɣar tusna d ixarriṣen n iyduden.

Xseɣ ad iniɣ aqa kuř aydud itwagg as mammec i ɣa ixzar ɣar nnumru, sennej i manya  kuř awař iqqen ɣar ijj n tařa n tusna. Icinwiyyen ɣarsen 8 řebda tecna, mařa teffeɣ as d plaka n ṭṭumubin dayes 888, niɣ iffeɣ asen d wetřifu dayes 8888888 iteɛjib asen řḥař aṭṭas. Ijj n twařa deg useggʷas n 2008, deg Olympyat n Pekin iffeɣ asen d nnumru n 8 ɣar: 8 n tuffut d 8 n sugund deg wass n 8 deg uyur n 8 deg useggwas n 2008. S uquḍeḍ n wawař, xseɣ ad iniɣ aqa war iǧi nnumrawat i ɣa iǧa umezruy di tusna n waydud, aqa din uřa d inil (colour) iwta iẓewran di tusna n Tmaziɣt. Kuř anil ɣares mayemmi teggin, u ɣares mani t teggen.

2.    iyyar n tarezzut

Deg wazzay a ad nessiweř x ucemřař (amellal, acemlal) d ubarcan (aberkan). Di Tmaziɣt ntaff  ɣares aṭṭas n inilen, inni umi qqaren ‘colour basic terms’ amecnaw abarcan d ucemřař. aqqa din ɛawed yina: aberbac, aberziza, ungař, ismeɣ?, Aḥmaymi. War ntettu ca aqa amawař n inilen imsebḍa zi tmurt ɣar tenneḍni. Aṭṭas n inilen (n dsas/de base) qqnen ɣar temkussna ya (semantics):

a.        isem n utarras, n weydud, iɣersiwen

b.         ijj izemmar ad ten iẓar, ad ten iḥada

c.         ijj war izemmar ad asen iseř

d.         tcuni nsen temsebḍa

e.         kuř aydud man inil das iteɛjiben (rituals),urar, řmewt, ect..

Deg iyyar a ntaff inilen qqnen ɣar temẓi d řemɣaret, tanennit d contra n tnennint (amecnaw aysum aziza (iddar). Wen ixsen ad issen aṭṭas x manaya, ad iɣar i René Basset “asmawen n wuzzař d inilen di Tmaziɣt (1896). Ixess ad nessen illa marra iřsawen n midden daysen:

1.      acemřař d ubacan,

2.       mařa iřes ɣares 3 n inilen, ad ɣares tafed ‘azuggʷaɣ’(ixs ad yini: acemřař-abarcan-azuggʷaɣ)

3.       mařa ɣares 4 n inilen, ad ɣares tafed ‘awraɣ’ niɣ aziza (war ǧi ca s-2 di twařa),

4.       mařa ɣares 5 n wawařen (n inilen), ad ɣares tafed aziza d wewraɣ,

5.        mařa ɣares zi 8 sennej xenni ad ɣares tafed ‘aleccin’, ‘aberziza’, ‘aḥmaymi’.

Mařa nexss ad nesquḍeḍ min iǧan sennej, ḍfar akidi da swadday:

acemřar ————— awraɣ—————————————–——————-aleccin

———→ azuggʷaɣ  → →——– aziza {zgzw)↓——- → aberziza  ==>– aḥmaymi

abarcan —————-aziza ——-(azerwal)1——————————– —-aqarqac

———————————————————————————————azbaybi

Addud n inilen tbeddařen:

acemřař    =       tacemřač/ tu-ccemřeč

abarcan    =       tabarcant/ tu-bbarcent

azuggʷaɣ  =      tazuggʷaɣt/ te-zweɣ

awraɣ       =       tawraɣt/ te-wreɣ

aziza         =       tazizawt/ tu-zzizewt

Marra min iqqimen zemmaren ad iřin amecnaw ammu:

aberziza    =       ta-berzizawt

aleccin      =        ta-leccint

aqarqac     =       ta-aqarqact…ect..

Wen ɣa iwcen taynit i wawařen a sennej, ad aysen indar tiṭṭawin amen tenna, ad yaff aqa amawař [abarcan=abercan] war ixeṣṣ ca ad imneɛ amcan nni sminzi aber war izemmar ad yiři d dsas n wawař, s wawař nneɣni, amawař ‘abercan’ itwaserbez (compound word).  Qbeř ɣa nessiwer x ucemřař d ubarcan, ad nessiweř drus x inilen ɣar Imaziɣen. Ntaff di tmura nneɣ aqa acemřař d uziza i tuɣa iteɛjiben i yewdan. Di tmurt n Arrif, sřawer n tinɣi tuɣa ǧan deg ucemřař d uziza ar ami d yudef usppanyu xenni bdan tbeddařen deg inilen (ẓar: Hart 1976:42B). Ntaff ɛawed ɣar Twareg ‘tagelmust’ niɣ ltam ɣares inil d aziza, uřa d Twareg qqaren asen ‘irgazen izizawen’ (les hommes bleu). Uřa d timɣarin n Twareg teggent timezrarin i (tkeḥḥřent) iřes d wancucen n uqemmum s uziza.

War ntettu ca illa aṭṭas n wawařen n inilen n Tmaziɣt i iweddaren; ca zzaysen nzemmar ɛad rux ad ten naff deg iřsawen n midden amecnaw Tagrigect, sminzi ntaff aṭṭas n wawařen kkin d zi Tseppanyut, zi Tefransist, zi taɛraft, uřa zi Sanskrit amecnaw nila:‘bleu foncé’ ‘indigo’.

3. acemřař d ubarcan

Ad yiři umi war ɣarneɣ ca amezruy deg iyyar n tira s tmaziɣt s uyenni i war ntiff ca awařen amecnaw: ‘noir sur blanc’, maca ɣarneɣ aṭṭas imucan ntaff daysen acemřař d ubarcan. Ad nebda s usettef nsen. Waxxa marra iřsawen n midden ɣarsen abarcan d ucemřař, maca ḥed issizwara s ubarcan ḥed isseizwara s ucemřař. Qbeř ɣa nẓar manis nessizwara neccin, ad narzu x řqareb, řqareb i ɣari nec jar tiṭṭawin d wa: ameẓyan d umeqqran, war iǧi ameqqran d umezyan; nec d ccek war iǧi ca cek d nnec; afus d uḍar war iǧi aḍar d ufus. Wenni itizwaren i ɣar iǧa ccan imɣar! Nec Tmaziɣt i ssawařeɣ ssizwariɣ acemřař x ubarcan.

Min nzemmar ad negg s ubarcan d ucemřař? Aṭṭas. Neccin abarcan ntukkʷar zzayes: řuḥ ay abarcan{n wuř}, {n tmegga}, ad yiři sminzi abarcan iqqen ɣar tsaǧest, acemřař iqqen ɣar tfawt (abracan=tsaǧest), (acemřař=tfawt). Neqqar as: d abarcan am řfaxar, d acemřař am uɣi. Da swadday ad secneɣ min itawi ubarcan, d min itawi ucemřař:

(1) acemřař                                                                  (2) abarcan

iṣfa                                                                                  iṭmeṣ, miřus

icna/izdeg                                                                     iwessex!ismeɣ!

iṣeḥ                                                                                 ?

itsiqsiq/ifarḥ                                                                ixeyyeq

lmalaika!                                                                      jnun!

war tiwiḍ (unripe)                                                     tiweḍ (ripe) iddar ingʷa/iḥarq

Xmi itxeyyeq utarras itdakkʷař d abarcan (waxxa netta d acemřař niɣ d azuggʷaɣ!), xmi ihřeç itdakkʷař d awraɣ, xmi itett ca n tecti itdakkʷař d aziza, xmi itiři mliḥ/iṣeḥ neqqar as ‘zewɣent as tgemmiẓin’(to have red cheeks). Qqarent uřa i tḥenjiret mařa iban xafes weẓri.


1 deg waṭṭas n yeřsawen aziza qqarent i [green] d [blue] amecnaw [ajenna d aziza/arbiɛ d aziza].

Facebook

Twitter