Pages Menu
TwitterRssFacebook
Categories Menu

Posted by on Jun 13, 2013 in Columns, Verhalen | 0 comments

Jar řbiɛet d lbiyɛa

partie des anes                                                                                                                                                                                                         Yura t: M.Essanoussi

Aṭṭas zeg wami war ten ẓriɣ. Kuř ijjen man abrid ikka. Ijj innuri deg ixf nnes, ijj iweddar, ijj iḥuz ixef nnes, ijj immenz, ijj izzenz ixf nnes nnit. Qqimen tnayen, yina zeg inni i iffɣen abrid n weydud, udfen deg webrid n weɣnas; ddaren jar řbiɛet d lbiyɛa!

Aqa nezdeɣ deg ijj wakud, war dayes qqimen ca yeɣyař tmenzan di řeswaq. Dewřen yewdan tmenzan deg wemcan nsen. War iqqim ḥed iteqqen iɣyař deg iyyaren niɣ ɣar tzitunt n tařa; iɣyař n yiḍa -ijj itweṣṣa wenneɣni- qqaren i wayawya: ‘war ttarra iman nnek d aɣyuř, aqa yaɣyuř ungař war inekkar ca řaṣeř nnes’.

Sennej i manaya, war iqqim ḥed innay x weɣyuř, řexxu nnayen x yewdan! War iqqim ḥed itegg tbarda x weɣyuř, idweř teggen t x yewdan uca nnayen xas iqqrinen nsen. Aɣyuř zi řebda-u ɛad řux- war issudum (a)fus i wmas aɣyuř, war itqunjeř ɣar tmurt amecnaw mammec teggen řexxu inni i tuɣa isḥundruten x tesɣart n bnadem d tesɣart n ineřmaden (imeḥḍaren) d tesɣart n tmedɣa (prolétariat)! iḍa tasɣart nsen ufin t mani nneɣni, maca s weɣnas d usudem, d tarebbut n txancet.

Mařa nedweř ɣar mammec i ssawařen iwdan jar asen, ntaff  ‘amawař aɣyuř’ qqaren t i bnadem, amecnaw:

- Ijj n weɣyuř icmet ayi.
- A ruḥ a yaɣyuř!
- Wenni d aɣyuř waha.

Sennej i manaya, mařa nedweř ɣar Tmaziɣt n zic, aɣyuř qqaren t i ‘yini’ (initen=colours) n teřmect n weɣyuř; war tt qqaren ca i wɣersiw (animal). Aɣyuř, itmetta x tɣennant, itmetta x ijj n webrid u min ɣares!!! war iǧi ɣar bnadem. S uyenni i yeqqim d aryaz, war iǧi amecnaw inni izzenzen ixf nsen s tewriqt n ṭṭiyyara ssa ɣar diha …d cwayt n tṣabunin zeg usensu (hotel).

Řexxu ad awem iniɣ tnayena min ɛnan. Ḥaca ad iřin d iɣyař! Yina zeg inni iqqaren aqa: ‘Afus ur tezmired ad tγezzed suden-itt’. Aṭṭas zeg wami, twafarnen ca iɣembab ḥuma ad iřin deg wayraw n Imeɣarbiyyen n tmura n barra. Tnayen twafarnen zi tmurt n řweḍa. Tuɣa scanan taryast nsen, sḥundruten řa nitni deg uraren, řuḥen wussan usin dd ggin xasen tbarda, ggin asen srimet uca ssehwan ten ɣar wazzay ameqqran ḥuma ad carcen di řbiɛet n yayetmatsen.

Ař ami xeccen, iwyen ten ɣar řmedwed, ccin, arrin ufuẓ, wařden, farḥen, uca yus dd ɣarsen ijj! inna asen aqa tibardiwin nni war xawem dd usint. Qqimen tazzřen ssa d ssa, tazzřen x řeswaq arezzun tibardiwin. Řuḥen ɣar řgurnet, ufin tawmat iɣyař ẓummen, ggin l’iḍrab, maca kuřci nsen ibedd…(…) imezzuɣen bedden ɣar usawen, izeǧifen ɣar ujenna. Di tgeřdiwin (kingdoms) nsen, war ɣarsen srimet, war ɣarsen tbarda.

Urar ggur ad ibda….xseɣ ad iniɣ asudem d weɣnas ggur ad ibda, nihni ɛad war ufin tibardiwin. Ssekken d ɣarsen nnan asen “dewřem d s urabeɛ , xargem d min i ɣa tafem zzatwem, aqa nufa min xawem d ɣa yasen, nufawem iɣareynen! d icemřařen!”. Udfen ɣar wazzay ameqqran, geyyren ijj zzat i wenneɣni, trajan….uḥřen rajan. Tuɣa din ijj iggur xasen, iqqar asen mamec i ɣa ggen ad ɣensen ɣar tmurt!

Uḥren rajan, bab n wurar war imẓar. Ssenni řaɣan dd xasen ɣar ijj n wazzay nneɣni, nnan asen aqa ad kenniw neksi ɣar ijj n řgurnet tiggʷej, dini i ɣa tɣensem, ad tmaremcem; ggin ten di řkiran, iwyen ten ɣar řgurnet nni. Ař ami iwḍen, ufin din bab n wurar. Settfen ten ijj warni wenneɣni, trajan ɣir meřmi i ɣa yawḍen ad ɣensen. Ijj zi tnayen nni, yuca aked ca-ɣar tcarmin- jar iḍaren nnes, inneqřeb ɣar umeddukeř nnes, inna as:

-‘tuceɣ ad raḥeɣ ad ffɣeɣ x uzeǧif inu’.

Yarr dd xas wenneɣni s taɛrabt, inna as: ‘iwa ɣir ṣber waha a RRa-fiq! Maɛṭaw lekc pampers?’

Indar dayes tiṭṭawin, inna as: aɣyuř mařa iwḍa ad yekkar, acekkam mařa iwḍa ad yarrez!

Ssenni třaɣa dd xasen Mamma mi ijarwan tenna asen: tqadiɣ kenniw x twasit nwem, maca asudem d weɣnas aqa izwaren ɣares imeqqranen nwem, kenniw ad dewřem ɣar tmura nwem!!; wenni i ɣa izzenzen (aytmas) s uɛarric, ad iɣebba aɣnas d usudem s ukemmic….maca men ɛac!

…řexxu tḥajit n tnayen a teqḍa, zeg wami i d as sřiɣ abeɛda nec…bdiɣ tweqqareɣ iɣyař..niɣ amec qqaren ifransisen: Plus je connais les gens, plus je respecte les animaux.

 

Facebook

Twitter